Když se řekne řeč,obvykle si to spojíme se slovní komunikací,která je základem našich lidských interakcí.Ve světě koček je však řeč mnohem komplikovanější a skládá se z hlasových a nehlasových složek.Kočky sdělují informace pomocí zvuků a vědci odhalili šest základních signálů,které jsou pro malé kočkovité šelmy charakteristické - syčení,prskání,předení,vrčení,mňoukání a vřískání.Použití těchto šesti zvuků závisí na situaci a jeden zvuk se může během konkrétního setkání změnit pomocí smíšeného signálu v jiný.
U kočky domácí rozeznávají odborníci šestnáct odlišných zvuků a kočka by pravděpodobně dokázala rozlišit ještě mnoho dalších.Některé signály se dají velmi snadno spojit s momentální situací např.prskání a vřeštění,které slyšíme během kočičí rvačky je naprosto jednoznačné.K dalším jasně čitelným zvukům patří mňoukání,kterým se kočka dožaduje potravy nebo pozornosti,naříkání při bolestech,předení,volání kočky v říji.
Všechny tyto zvuky můžeme rozdělit do tří skupin podle toho,jakým způsobem je kočka vydává.Označujeme je jako mručení,vokály a pronikavé zvuky.Mručení kočka vytváří zavřenou tlamou a patří sem tiché zvuky,jako je vrnění na uvítanou a předení.
Druhou kategorii,vokály,představují zvuky,které kočka používá při komunikaci s majitelem a tvoří je postupným zavíráním tlamičky.Ty jsou z hlasové komunikace kočky snad nejindividuálnější a ti z nás,kdo doma chovají více koček,bez potíží rozeznají vokální zvuky každé z koček.Pronikavé zvuky vytváří vytváří kočka tak,že otevře tlamičku a jednotlivé signály vydává změnou jejího tvaru.Tímto způsobem vzniká vrčení,syčení,prskání nebo vřeštění a většinou jde o zvuky,které kočky používají při komunikaci s jinými kočkami. Vidíme tedy,že kočky mají rozsáhlou "slovní zásobu" a hlasová složka řeči hraje vedle gestikulace(více v článku"Rozumíme své kočce") v komunikaci významnou roli.
Žádné komentáře:
Okomentovat