Jak vykoupat kočku.

Všichni, kdo chovají kočku se jednou dostanou do situace, kdy je třeba kočku vykoupat. Říká se sice, že každá kočka je velmi čistotná a o svou srst se postará sama, to je jistě pravda, ale také může nastat situace, kdy bude koupel nevyhnutelná. Koupání koček jistě velmi důvěrně zná každý chovatel, který jezdí s kočkou na výstavy. Kočka se přibližně týden před výstavou vykoupat musí, aby byla krásná, voňavá, zkrátka nej. Bílé kočky a kočky perské se dokonce doporučuje koupat dvakrát. Naopak malá koťata se nedoporučuje koupat, aby neprochladla. Také před výstavou nekoupejte kočky, jejichž srst těsně kopíruje tělo např. siamské a orientální, srst by po koupeli odstávala.

A jak na samotnou koupel?

První na co nesmíte zapomenout je, že kočka je šelma. Má tudíž zuby a ostré drápy. Drápky doporučuji ještě před koupelí zkrátit. Vše potřebné ke koupeli si nachystejte dříve, než kočku přinesete do koupelny. Používejte výhradně šampon pro kočky. Na trhu je již spousta kvalitních šamponů, které jsou rozlišeny i podle barvy srsti. Na kočky perské i jiné s delší srstí se dále používá kondicionér, někdy i zpevňovače a lesky, to vše samozřejmě určené speciálně pro kočky.

Před samotným koupáním položte do vany protiskluzovou podložku a napusťte vodu do výše asi 10 cm. Voda by měla mít teplotu 37 až 38° C. Kočky mají vyšší teplotu těla, proto i voda musí být teplejší. V nádobě s vodou si rozmíchejte potřebné množství šamponu. Teprve potom přineste kočku. Vložte ji do vany a uklidňujte ji, pro kočku není koupel samozřejmostí. Kočku přelijte šamponem od krku dozadu a šampon dobře vmasírujte do srsti. Dejte pozor, aby se voda nedostala kočce do očí a uší, to by ji velmi vyděsilo. Srst na hlavě a kolem uší opatrně omyjte vlhkou žínkou nebo rukou. Šampon i kondicionér je třeba důkladně opláchnout. Pokud se vaše kočka neděsí sprchování, pak kočku důkladně osprchujte.

V opačném případě si předem nachystejte teplou vodu do kbelíku a tou kočku polévejte, dokud se nespláchnou všechny zbytky šamponu či kondicionéru. Kočku po koupeli zabalte do froté osušky a masírováním osušte. Pokud kočka snese vysoušeč vlasů, vysušte ji, ale takových koček je opravdu málo. Jen málo koček zvládá koupel naprosto bez problémů. Některé hlasitě mňoukají, až to rve uši, jiné se urputně koupání brání, škrábou a prskají, proto buďte při koupeli opatrní a neustále na kočku mluvte.

Nezapomeňte, že kočka musí být po koupeli celý den v teple, protože kořínky chlupů zůstávají dlouho vlhké. Toto se týká i koček s výběhem ven. Pokud bude kočka po koupeli na vás „uražená“ nedivte se, vždyť jste jí udělali něco, co pro ni není přirozené. Jsou ale kočky, které koupel vyloženě nesnáší, a vy po marném boji vypadáte, jako byste několikrát prolezli trním a kočka je už dávno schovaná někde v úkrytu, odkud minimálně do večera nevyleze. V tomto případě doporučuji koupel suchým šamponem. Suché šampony jsou sice dražší, ale pokud se chcete vyhnout škrábancům a kousnutím, vyplatí se. Šampon se používá stejně jako pudr, důkladně se vmasíruje do srsti a vyčeše se. Pokud kočce nemůžete zajistit pobyt v teple, je tato „koupel“ řešením. Suchý šampon můžete nahradit i koupelí z otrub. Zahřáté otruby důkladně vmasírujte do srsti a poté důkladně vyčešte.

Bezsrsté kočky se jemně omývají navlhčenou žínkou ve vlažné vodě, nebo se koupou ve velmi jemném šamponu a to jednou za 10 až 14 dní. Na kůži bezsrstých koček se tvoří maz a může zde ulpívat. Kočku pak dobře osušte a ponechejte ji v teplé místnosti.

Kočka a postroj

Společné aktivity s kočkou přinášejí potěšení a posilují vazbu mezi člověkem a kočkou.Pravidelné procházky přinášejí radost a jsou vhodným fyzickým cvičením,jak pro člověka,tak pro kočku.Na první pohled se může zdát,že vodítko je pro kočky nevhodné,protože kočky jsou nezávislé a svéhlavé.Na druhé straně může kočce dodat postroj a vodítko i pocit kontroly v nových nejistých situacích.

Možná jste už zažili situaci,kdy jste se pousmáli tomu,že se někdo venku prochází s kočkou,anebo jste právě ti,co by se rádi se svou kočkou procházeli?Při troše správného tréninku si většina koček dokáže zvyknout na postroj i vodítko,nejvíce však záleží na trpělivosti majitele a temperamentu kočky.

Jestliže chcete svou kočku naučit chodit na vodítku,pomůže vám těchto 10 kroků správného tréninku.

1.Navykejte kočku reagovat na váš hlas. Většina koček přijde na zavolání,pokud to vaše kočka nedělá,volejte na ni a vždy ji pochvalte a pohlaďte,když na zavolání přijde.Kočka si tak spojí vaše volání s příjemným zážitkem.
2.Kupte správnou výstroj. Vyberte takový postroj,který se dá přizpůsobit a pohodlně nosit.Speciální postroje pro kočky se prodávají v různých velikostech ve zverimexech.Správný postroj se zapne kolem krku a hrudního koše.Z obyčejného obojku by se vám kočka vyvlékla.Vodítko kupte raději delší.
3.Seznamte kočku s postrojem. Navykejte kočku pomalu na vůni vodítka a postroje.Vše položte na podlahu a nechte kočku,ať se sama přiblíží a očichá si to.Když ho vydatně prozkoumá a případně si s ním i pohraje,můžete přejít k dalšímu kroku.
4.Přiložte kočce postroj. V žádném případě kočku do postroje nenuťte násilím.Kočka si musí spojit nošení s příjemnými zážitky.Kočku hlaďte a postroj připevňujte pomalu a klidně.Postroj kočce ponechejte jen asi půl minuty a pak ho sundejte.Toto cvičení pak v následujících pěti až deseti minutách zopakujte.Pak vše zopakujte po delší přestávce.Toto cvičení provádějte několik dní.
5.Připněte vodítko. Připněte na postroj vodítko,aby si kočka zvykla na jeho váhu.Pak kočku nechte volně chodit po místnosti a občas ji přivolejte k sobě.Až si na to kočka zvykne,vezměte vodítko volně do ruky.
6.Vodítko = procházka. Čím dříve kočka pochopí význam vodítka,tím jednodušší bude celý proces.Choďte s kočkou kolem otevřených dveří,nebo ji nechávejte sedět u otevřeného okna.
7.Podporujte klidné chování. Pokud vás kočka během procházky přestane poslouchat,zastavte se.Musí pochopit,že smí prozkoumávat okolí jen tehdy,když je přitom klidná.Uklidněte ji slovně a pohlazením.
8.Vybírejte klidná místa. Nechoďte na procházky na rušná místa a zároveň se vyhýbejte místům,kam chodí na procházky majitelé pejsků.Pozorujte okolí a snažte se odhadnout situaci.
9.Následujte kočku. Nechte kočku,ať sama vybere směr procházky a pak ji následujte.Tak si kočka vybuduje sebedůvěru.Kočka si chce sama prozkoumat okolí a vše očichat a přitom musí mít pocit,že na ni čekáte.Mějte však vše pod kontrolou.
10.Zpočátku jen krátké výlety. Nechte kočku,ať nejprve prozkoumá okolí domu.Potom postupně můžete procházky prodlužovat.Pokud kočka zná dobře okolí a náhodou by utekla,najde snáze cestu zpátky domů.

Pokud jste všechno se svou kočkou zvládli,čekají vás již jen příjemné procházky a úsměvy kolemjdoucích.

Kočka a dovolená

Nastává léto,období dovolených,na které se my lidé velmi těšíme.Ale co naše kočky?Většina z nás začíná uvažovat,jak to zařídit,abychom na dovolenou odjížděli s pocitem,že je o našeho chlupatého miláčka dobře postaráno.

V první řadě je důležité se rozhodnout,jestli kočku necháme doma,nebo ji budeme brát sebou.Popřípadě jí najdeme dočasné ubytování někde,kde se nám o kočičku po dobu dovolené postarají.

Věřte,že kočky už s předstihem několika dní poznají,že se něco chystá.Registrují naše nadšení a nikdo z nás je nedokáže oklamat.Když začneme balit kufry,tváří se uraženě.Oni odjíždí a mě nechají samotnou,tohle je vepsáno ve tváři snad každé kočky.Pokud při odjezdu zůstane jen u uražených tváří,máme vcelku štěstí,i když nás trochu hryže svědomí.Některé kočky však dokáží být velmi nápadité a tak si před odjezdem ještě leccos vytrpíme.Kočka,do té doby velmi čistotná,najednou dělá své potřeby uprostřed kuchyně,kocourek milý a mazlivý demoluje nábytek.Hodně zkušení jedinci dokonce umějí onemocnět na přání.Možná je to skutečně způsobeno imunitním systémem oslabeným smutkem…..Nebudeme přece svého miláčka podezírat,že je simulant?!

Těšíme se na dovolenou a přitom máme provinilé pocity,že necháváme svého čtyřnohého přítele na několik dní samotného.Pokud kočku nebereme sebou ,je asi nejlepší nechat ji doma,v prostředí na které je zvyklá a zařídit "náhradního pečovatele".Pokud máme jistotu,že o našeho miláčka bude dobře postaráno,můžeme vyrazit a starosti hodit za hlavu- je přece dovolená.

A pokud kočku bereme sebou?Záleží hlavně na tom,kam.Jestli že je kočka každé léto s námi na chatě či chalupě,jistě to bere jako příjemné zpestření.V případě,že ji bereme na místo jí zcela neznámé,počítejme ze začátku s nějakými potížemi.Pro většinu koček to znamená stres,který se často projeví značkováním,odmítáním potravy někdy i apatií.Také dlouhé cestování není pro kočku příjemnou záležitostí.Takže,jak na to?Usnadnit kočce cestování a navykání na nové prostředí může feromon blaženosti.Mnozí západoevropští a američtí veterináři již tyto feromony podávají jako prevenci proti stresovým problémům.Aplikace je velmi jednoduchá.Feromony jsou k dostání jako rozprašovače,které se zapnou do elektrické zásuvky,nebo se mechanicky rozstříkají.U nás však je tento feromon ještě ve stadiu ověřování.Tak snad příští dovolenou už budete moci vy i vaše kočka prožít v klidu a bez stresových situací.O tom přece dovolené jsou.

Zdají se kočkám sny

Proč ne.Neexistuje žádný vědecký důkaz,že by snění bylo vyhrazeno jen lidem. Vědci se kočičími sny zabývají už několik desetiletí a naprosto jistě předpokládají,že se kočkám skutečně sny zdají.Sny jsou explozivním vybíjením nahromaděných podnětů v mozku.Pootevřené oči,bleskurychlé pohyby zornic a prudké škubání tlapkami,to jsou jednoznačné známky vysoké snové aktivity.Vědci se shodují v tom,že sny jsou zdravé.Ve spaní se uvolňuje psychické napětí.Nejdůležitější je spící kočku nerušit.Jakmile začnou pohyby očí a tlapky sebou čile škubou,začíná proces regenerace,který je pro zdraví kočky nepostradatelný.

Kočky tráví spaním a podřimováním až 15 hodin denně.Proto můžeme předpokládat,že prospí až dvě třetiny dne a to poskytuje jejich snům velký prostor.Kočky jsou na stupnici snících čtvernožců na nejvyšších příčkách.jednak jsou inteligentní a vysoce vyvinuté a jednak hodně spí,což jim denně zaručuje alespoň tříhodinový pobyt v říši snů.

Jak jsou rozděleny jednotlivé fáze spánku?

Nejdřív kočka přibližně na 30 minut upadne do lehkého spánku bez pohybu.V této fázi ještě vnímá a může se ve vteřině probudit.Po takzvaném pomalém spánku začíná fáze hlubokého spánku.Nastává spánek REM(rapid eye movement).Teď jsou vidět ony charakteristické pohyby očí.tato spánková fáze končí po šesti až osmi minutách.začíná další fáze pomalého spánku a ta končí zase přibližně po 30 minutách.Takto se spánek REM a pomalý spánek střídají ,dokud se kočka nevzbudí.

Odborníci označují spánek za klidovou aktivitu mozkových buněk.Nadměrná energie nahromaděná přes den je odváděna formou snových obrazů.

Ale o čem kočky sní,zůstává stále jen jejich tajemstvím.

Jako kočka a pes ?

Tak toto slovní spojení označující nepřátelství si vymyslel člověk.Je tomu ale opravdu tak?Jsou psi nepřátelé koček,nebo kočky nepřátelé psů?Příroda nezná pojem“úhlavní nepřátelství“,ale má své železné zákony.Ve volné přírodě by si psi a kočky vybírali různé životní prostory a i jinak by si šli navzájem z cesty.Oba druhy mají naprosto odlišné doby lovu i lovecké návyky,i složení potravy je rozdílné.Soužití s člověkem je ovšem naučilo vzájemně se přizpůsobovat.Vrozené povahy jsou ale stále stejné a vztahy mezi psem a kočkou bezpochyby obsahují zárodky konfliktů způsobené především rozdílnou řečí těla a různých reakcí,ale i kvůli nesprávnému chování člověka.

Jak se tedy orientovat v řeči těla?Kočka dává prudkým šviháním ocasu najevo podrážděnost,pes naopak projevuje přátelské city.Pokud kočka přiloží uši těsně k hlavě vyjadřuje tím,že už se opravdu zlobí,zatímco u psa toto gesto znamená podřízenost svému pánovi.Předení kočky si může pes vyložit jako vrčení.Pokud se pes hravě a přátelsky naladěný přiřítí ke kočce,bude to kočka považovat za ohrožení.Když si pes lehne na záda vyjadřuje tím pokoru,kočka ale nezná pokoru ani podřízenost a když si při obraně lehne na záda,bude bojovat i dál jako o život všemi prostředky.Když pes zvedne tlapku,znamená to,že si chce hrát,kočka zvedá tlapku,když je připravena k boji.Pokud se dá kočka před psem na útěk,vyvolá u psa lovecký pud a pokud se nezachrání rychlým útěkem na strom, nebo jiným způsobem,má špatné vyhlídky.Psi jsou rychlejší a většinou i těžší.

Pes a kočka mají vlastní povahy,speciální záliby a nelibosti.Jsou ale schopni žít společně,navzájem se tolerovat a respektovat a v mnoha případech být i skutečnými přáteli. Pokud si ke své kočičce chcete pořídit pejska,je nejlepším řešením štěně.Štěně nemá žádné zkušenosti s pronásledováním koček, a proto bude kočku považovat za přirozeného kolegu.Mladého psa můžete také snáze vychovávat a naučit ho správně porozumět „kočičí řeči“. Nového psa představujte kočce velmi opatrně.Hlavně vy musíte být klidní a uvolnění,aby se váš klid přenesl na obě zvířata.Při výběru pejska berte ohled na povahu kočky.Temperamentní a přístupné kočky si porozumí skoro se všemi psy,ale plaché kočky potřebují spíše klidného a zdrženlivého psa.I když si obě zvířata dobře porozumí,nezapomeňte kočce vytvořit klidné místo a úkryt,kam za ní pes nemůže.Kočka musí vědět,že může utéct,když bude mít pocit, že ji pes utiskuje,nebo prostě nebude mít na hravé štěně dostatek trpělivosti.

Je věcí nás lidí vytvořit kočce a psovi skvělé podmínky pro společný život a tak potom vznikají opravdová přátelství a pořekadla „jako pes a kočka“ztrácí na významu.

Kočičí spory a jejich řešení.

Pokud si kočky navzájem „vjedou do chlupů“ je rázem po klidu a míru.Ozývá se prskání, vrčení, sekají i ostré drápky.Rozkmotření čtvernožci dokáží pořádně pocuchat nervy majitelům.To ví asi každý,kdo se už se znesvářenými domácími mazlíčky setkal.Rázem se z milých pokojových kočiček stávají prskající naježené potvůrky.Co dělat v těchto situacích?Jak navrátit domácí harmonii?

• Především své kočky vychovávejte.Dejte jim zřetelně najevo, že vy jste pánem v domě a že nebudete trpět jejich nesváry.Hlasitě tleskněte rukama a řekněte „NE!“Jakmile se zvířata po vaší výzvě přestanou prát, věnujte jim svou pozornost.
• Pokud to nepomáhá, použijte k rozehnání protivníků proud vody z vodní pistole.Většina koček se po vodní sprše raději pustí.Po této zkušenosti kočkám již stačí pistolí jen pohrozit, kdykoli by se schylovalo k rvačce.
• Pokud není voda po ruce, zkuste na kočky jednoduše hodit přikrývku.Nikdy se však nesnažte kočky odtrhnout holýma rukama, hrozí pokousání a poškrábání.Kočičí zuby dokáží prokousnout i šlachy na ruce.
• Zkuste posypat peroucí se kočky dětským pudrem.Tato vůně některé kočky odradí od rvačky hned na počátku.
• Pokud jste chovatel a svá zvířata nechcete kastrovat, možná nezbude nic jiného, než znesvářená a věčně se peroucí zvířata prostorově oddělit.Není to sice pro nikoho příjemné řešení, avšak velmi účinné.
• Pokud spory vašich miláčků přetrvávají a neberou konce, je dobré uvážit, zda raději jedné z koček nenajdete nový domov.Tady snad pomohou přátelé a rodina.

Kočičí projevy náklonnosti.

Otírání je snad jediná značkovací technika koček,kterou my lidé považujeme za přijatelnou a kterou si vykládáme jako projev náklonnosti.Je tomu ale opravdu tak?Toto kočičí chování pramení částečně z touhy udržovat fyzický kontakt s tvory,kteří jsou kočce blízcí,ale svou roli zde hraje i další aspekt, „vítání“.

Když kočka vítá svého člověka,otírá se mu opakovaně tělem a obličejem o nohy a pak kolem nich omotává ocas.Mnohé dokonce vyskočí na místo,z kterého se mohou dotknout obličeje.Všechny tyto přátelské projevy nás velmi těší,ale často si neuvědomujeme,že tímto způsobem si s námi kočka vlastně vyměňuje pach.Pro kočky,které se orientují především čichem,je důležité,aby všichni členové domácnosti měli známý odér.A tak si nás pomocí zvláštních žláz umístěných na spáncích,u kořene ocasu a v koutcích tlamy značkuje vlastním pachem.Jakmile se sehneme a kočku hladíme,otírá se ještě intenzivněji.Potom kočka poodejde,aby se důkladně umyla a přečetla tak naše pachové signály.Olizuje si srst a tak „ochutnává“ naši vůni.Díky tomuto chování vzniká úzké sociální pouto mezi kočkou a majitelem a vytváří se obvyklý pach,podle kterého kočka rozezná přítele od někoho cizího. Když však kočka potká jinou,známou a přátelskou kočku,probíhá vítání jinak.Otře se o ni hlavou,bokem a ocasem a ocas zvedne tak,aby jí druhá kočka mohla očichat anální oblast.Nám to asi jako ideální pozdrav nepřipadá,ale v kočičí řeči odpovídá toto chování vřelému potřesení ruky,nebo polibku na tvář
Vzájemné otírání je součástí složité společenské kočičí komunikace.

Když kočka vítá svého člověka jde o složitou kombinaci hlasového projevu,řeči těla a pachové komunikace,jimiž si kočka ověřuje,že je v bezpečí, a současně v nás vzbuzuje pocit,že nás potřebuje tak jako my ji.

Kočka a její řeč.

Když se řekne řeč,obvykle si to spojíme se slovní komunikací,která je základem našich lidských interakcí.Ve světě koček je však řeč mnohem komplikovanější a skládá se z hlasových a nehlasových složek.Kočky sdělují informace pomocí zvuků a vědci odhalili šest základních signálů,které jsou pro malé kočkovité šelmy charakteristické - syčení,prskání,předení,vrčení,mňoukání a vřískání.Použití těchto šesti zvuků závisí na situaci a jeden zvuk se může během konkrétního setkání změnit pomocí smíšeného signálu v jiný.

U kočky domácí rozeznávají odborníci šestnáct odlišných zvuků a kočka by pravděpodobně dokázala rozlišit ještě mnoho dalších.Některé signály se dají velmi snadno spojit s momentální situací např.prskání a vřeštění,které slyšíme během kočičí rvačky je naprosto jednoznačné.K dalším jasně čitelným zvukům patří mňoukání,kterým se kočka dožaduje potravy nebo pozornosti,naříkání při bolestech,předení,volání kočky v říji.

Všechny tyto zvuky můžeme rozdělit do tří skupin podle toho,jakým způsobem je kočka vydává.Označujeme je jako mručení,vokály a pronikavé zvuky.Mručení kočka vytváří zavřenou tlamou a patří sem tiché zvuky,jako je vrnění na uvítanou a předení.

Druhou kategorii,vokály,představují zvuky,které kočka používá při komunikaci s majitelem a tvoří je postupným zavíráním tlamičky.Ty jsou z hlasové komunikace kočky snad nejindividuálnější a ti z nás,kdo doma chovají více koček,bez potíží rozeznají vokální zvuky každé z koček.Pronikavé zvuky vytváří vytváří kočka tak,že otevře tlamičku a jednotlivé signály vydává změnou jejího tvaru.Tímto způsobem vzniká vrčení,syčení,prskání nebo vřeštění a většinou jde o zvuky,které kočky používají při komunikaci s jinými kočkami. Vidíme tedy,že kočky mají rozsáhlou "slovní zásobu" a hlasová složka řeči hraje vedle gestikulace(více v článku"Rozumíme své kočce") v komunikaci významnou roli.

Předení

Předení je kočičí hlasový projev,který patří pravděpodobně k nejznámějším a milovníka koček zcela jistě potěší ze všeho nejvíc.Má se za to,že vyjadřuje hlubokou spokojenost,a lidem připadá předení uklidňující a příjemné.Spokojené kočky samozřejmě předou,ale v žádném případě nejde o jedinou příčinu tohoto typického kočičího chování.stejně tak předou kočky,které jsou poraněné a trpí velkými bolestmi,nebo ty,které jsou zesláblé,či dokonce umírají.

Podle jedné teorie,která se snaží rozmanité využití tohoto hlasového projevu v kočičí komunikaci vysvětlit,jde o přátelský signál,kterým kočka buď naznačuje,že potřebuje pomoc a je ochotná ji přijmout,nebo projevuje spokojenost s okolním světem.Předení se poprvé objevuje již u koťat starých teprve několik dní a signalizuje matce,že je všechno v pořádku.Matka naopak přede proto,aby zvýšila jejich pocit bezpečí a sdělila jim,že je dobře naladěná a vstřícná.

Předení je pozoruhodné nejen tím,že jím kočky sdělují různé věci,ale také tím,že je můžou vydávat velice dlouhou dobu.Kočka dokáže příst nesmírně dlouho,aniž změní sílu nebo rytmus zvuku,může se při něm nadechovat a vydechovat a dokonce může mít zavřenou tlamičku.Toto obousměrné předení pozorujeme pouze u koček domácích:velké kočkovité šelmy,jako třeba tygr,dokážou příst pouze při výdechu.

Předení je v každém případě fascinující metodou komunikace,ale přestože je snadno poznáme,stále ještě nevíme,jak přesně vzniká.Odborníci je nejčastěji vysvětlují tak,že vzniká vibrací nepravých hlasivek,což jsou dva přehyby membrány umístěné za pravými hlasivkami v hrtanu.Někteří však s touto teorií nesouhlasí a tvrdí,že předení vytvářejí fázově posunuté stahy hrtanu a bránice.Třetí teorie hovoří o turbulenci v krevním oběhu hlavní cévy- duté žíly,kterou se vrací krev k srdci.

Ať už je pravdivé jakékoli vysvětlení,jedno je jisté: předení,které nám připadá tak uklidňující, je rysem kočičího chování,které vyžaduje další výzkum.

Rozumíme své kočce?

Mnoho pocitů a žádostí vyjadřuje kočka určitým postojem a je jen na nás,abychom její poselství správně pochopili.

Když má například kočka "radost" její hlava je vztyčená,ocas rovněž.Hřbet má vyklenutý a často se vine kolem nohou svého pána a snaží se o ně otírat.
Když má" hravou náladu",hlava je rovněž vztyčená,ale ocas má tvar otazníku.Kočka poskakuje a loví hračky,popřípadě i ruce a nohy svého pána.
Když má "strach"je nízká a dlouhá,nohy jsou přikrčené a snaží se utíkat.
Když se dostane do "neřešitelné situace",rozšíří se jí zornice,kočka buď zalézá nebo sedí schoulená a otáčí hlavu stranou.
Když má touhu"imponovat nebo zastrašit jinou kočku" ,zadní část těla je zdvižená,ocas u kořene rovněž a špičkou ocasu pohybuje do stran.
Když je kočka v "rozpacích" přední polovina těla couvá,ale zadek je zdvižený a posunutý vpřed.
Když nastane "stav nejvyššího vzrušení",znamená to pohotovost k útoku i obraně.Končetiny kočky jsou nataženy,hřbet je naježený a nahrbený a ocas vztyčený.

Mezi těmito postoji existují ještě různé přechody dokreslující momentální psychické ladění zvířete.

Mimika je dalším výrazovým prostředkem kočky.

Spokojená kočka má vzpřímené uši,uvolněné hmatové chlupy a velikost jejich zornic odpovídá momentálnímu osvětlení.
Kočka,která se zlobí má uši sklopené dozadu,hmatové chlupy naopak vysunuty vpřed,zornice jsou zúžené a nos nakrčený.
Když má kočka strach,zornice jsou rozšířené a uši sklopené do stran.

Spokojená kočka přivírá oči a má uvolněné hmatové chlupy.Je připravena na naše mazlení.

Toto je jen stručný přehled,který má pomoci především začínajícím chovatelům.Dobrý pozorovatel s citovým vztahem ke své kočce sám jistě brzy pozná,co mu chce jeho mazlíček sdělit.

Jaká je Vaše kočka?

Každá kočka má svou osobnost a všechny nepatří do jednoho šuplíku.Některé jsou aktivní a doslova srší energií,jiné jsou spíše plaché a klidné,některé jsou přítulné,jiné naopak nezávislé.Mezi kočičími povahami výrazně vyniká pět typů,pojďme se na ně podívat.

Manipulátor.

Manipulátor ráno stojí před svým člověkem a metodicky vyžaduje jeho pozornost.Škrábe na dveře,kouše ho do nosu nebo hlasitě mňouká-to je jen několik příkladů běžně používaných metod.Manipulátor tak dává zřetelně najevo,že má hlad nebo že si chce hrát a trénuje tak svého člověka,aby ho "na slovo" poslouchal.

Praštěná.

"Praštěná" kočka se velmi rychle rozruší a její chování je nepředvídatelné.Tomuto typu odpovídá mnoho koček,které se tak díky svému zdánlivě agresivnímu chování často dostávají do problémů.Některé běhají jako šílené po bytě,poškozují předměty,při divokých hrách nebo skáčou na svého člověka a zarývají mu drápky do kůže.Za tímto chováním se však skrývá hravost.

Zlobidlo.

Když se do rodiny nastěhuje "zlobivá kočka",dokáže vykolejit život celé domácnosti.Převrácené koše na smetí,vyhrabané záhony,převržené vázy a ohryzané tapety zdobí její cestu domem.Některé kočky s oblibou šplhají na skříně a police a shazují dolů všechno,co cestou najdou.

Majetnická.

Toto chování je nápadné,teprve když v domácnosti žije více koček,u kočičích jedináčků se člověk těší z jejich přítulnosti.Majetnická kočka je vždycky první u misky s krmením a při každé příležitosti se tlačí do popředí.Jestliže paničce leží na klíně jiná kočka a spokojeně přede,protlačí se určitě mezi ně a začne vyžadovat hlazení.

Odmítavá.

Tato kočka si udržuje od svého člověka odstup a přijímá pozornost svým zcela zvláštním způsobem.Válí se například po zemi a doslova žadoní očima,ale jakmile ji chceme pohladit,uteče.Když člověk leží v posteli,přeběhne přes něj,ale když ji chce vzít do náruče,prudce se brání.

Kočka a (ne)čistotnost.

Že kočky jsou velmi čistotná zvířata,můžeme pozorovat už při narození koťat.Matka pečlivě dbá na čistotu v pelíšku i na čistotu svých potomků.Jazýčkem čistí koťátkům srst a zbavuje je všech drobných nečistot.

Když koťata povyrostou,začnou projevovat zájem o vše kolem a brzy začnou napodobovat chování matky.A tak přichází na řadu kočičí toaleta.Zpočátku kotě neví k čemu tohle zařízení slouží,ale po vzoru své matky se usilovně snaží do toalety dostat.Tady už můžeme malému tvorečkovi pomoci i my.Uchopíme jej za tlapku a pomalu prohrábneme stelivo.Koťatům se stelivo líbí,zkoušejí jestli není k jídlu nebo ke hraní.Je však lepší mít pro koťata druhou toaletu s nižším okrajem,nebo jim pomoci přiložením nějakého předmětu např.cihly nebo nepotřebné knihy,aby měla snadnější přístup.Koťata jsou učenlivá a brzy si osvojí hygienické návyky.Kotě,které dovršilo 12-ti týdnů věku již samo používá toaletu a samo přijímá stravu.Je připraveno opustit svou matku a u nových lidí najít i nový domov.

Po příchodu domů s novým koťátkem je velmi důležité ukázat mu, kde se jeho toaleta nachází a na chvíli ho na ni posadit.Kotě si toto místo zapamatuje,proto toaletu zbytečně nepřemísťujte.Zpočátku se můžou stát malé nehody,kdy se kotě vymočí na váš koberec.V této situaci je namístě v klidu kotě vzít a odnést na toaletu.Kdyby se však tyto nehody vyskytovaly častěji,je třeba hledat důvod jinde.Například kotě bylo již navyklé na určitý druh steliva a vy jste zvolili jiné,nebo stojí toaleta blízko misek na krmení,to se kočkám obvykle taky nelíbí.Je taky možné,že doma chováte ještě další zvířátko,na které si váš nový přírůstek ještě nezvykl,nebo zůstává kotě dlouhou dobu samo doma…..Důvodů nečistotnosti může být mnoho,je jen na vás,aby jste se snažili důvod najít .

Může se také stát,že i starší kočka,která neměla problémy začne najednou používat zařízení vašeho bytu ke svým hygienickým potřebám.I tady je namístě zamyslet se nad tím,zda se u vás něco nezměnilo.Koupili jste si nový kus nábytku,který je pro kočku zatím cizí?Odstěhovalo se od vás vaše dospělé dítě,na které byla kočka zvyklá?Změnila se doba po kterou nejste doma?

Kočky jsou na změny velmi citlivé.To my majitelé a chovatelé musíme hledat důvody změny jejich chování.Pokud by jste na žádný důvod nepřišli a nečistotnost přetrvávala,doporučuji navštívit veterináře.Ten kočku prohlédne a zjistí,zda se nejedná o nějaký vážný zdravotní problém.Pak přichází na řadu léčba.

Kočičí hra

Pohled na hrající si koťata je nesmírně zábavný.Různé jejich poskoky a postoje se zdají být nesmyslné,ale opak je pravdou.Hra je vlastně chování bez vážného obsahu,při kterém se mísí nejrůznější prvky chování a motivací.Jedná se o důkladnou přípravu na budoucí lov,sexuální chování,útěk i agresivní projevy.Hra má pro koťata nezastupitelnou úlohu nejen pro fyzický,ale i pro duševní vývoj.

V týdnech,kdy vyrůstají koťata se svou matkou mají mnoho možností ke hře.U koťat tak objevíme plížení ke kořisti,skok na kořist,kousání kořisti do hrdla či šíje(kořist v tomto případě představuje jeden ze sourozenců).Když napadený zapiští,hra ustane a role se obrátí.

Jiná situace nastává v okamžiku,kdy se koťátko loučí se svou rodinou a putuje do nového domova. Koťátko se může najednou cítit osamělé a je jen na vás,aby jste mu pomohli se s novou rodinou a novým domovem sblížit.A právě hra k tomu může nejlépe pomoci.Najednou se člověk stává kořistí i útočníkem a koťátko si na lov dokáže hrát i hodiny.Loví vaše pohybující se ruce,taky kalhoty nejsou špatné…a na řadu přicházejí hračky.Hračky musí být pro kotě přitažlivější než zakázané předměty.Navíc musí odolat ostrým zoubkům a drápkům.Hračky musí být tak akorát velké,ani moc měkké,ale ani příliš tvrdé pro pichlavé kočičí zoubky.Můžete využít i starší vyřazené plyšové hračky,dejte však pozor na drobné korálky či snadno spolknutelná pískátka.Hračky by měly být z materiálů,které se dají umýt případně vyprat.Ve specializovaných prodejnách najdete velké množství hraček pro zvířata,ale z vlastní zkušenosti vím,že budou mít radost i z hraček,které vyrobíte sami.Mašlička na provázku je výborná kořist,různé kuličky z šustícího papíru a střapečky či provázky nenechají vašeho lovce v klidu.A hlavní zásada:každá hra je pro kočku zajímavější a zábavnější pokud se jí účastníte společně.

Nezapomeňte,že hračky a hra samotná je důležitá pro kočky všeho věku.I u kočičích seniorů nezapomínejte na hraní a správný výběr hraček.Hračky pomáhají snižovat pohodlnost, apatii a tloustnutí.Udržují kočku aktivní, veselou a v dobré kondici.A o to vlastně jde.O šťastný a spokojený život čtyřnohého přítele.

Když kočka trucuje

Kočky dokážou být doslova neúprosné.Když jim něco přeletí přes nos,je s domácím požehnáním amen a majitel tohoto malého,ale velmi rozmarného tvora musí mít velký cit a diplomatický talent,aby obnovil harmonii a mír.Někdy stačí úplná drobnost, a už má kočka po náladě.Možná jsme svéhlavého čtvernožce jen přehlédli,když něžně naladěn loudil o pohlazení nebo s veškerým šarmem prosil o pamlsek.

Možná jsme si nevšimli,že se kočka kvůli této nedbalosti uraženě stáhla do koutku a navíc jsme ji hned nepoprosili o odpuštění.Výsledek se projeví za několik hodin a snad ani nemůže být horší.Kočka nás trestá nejhlubším opovržením-pokud nás vůbec uzná za hodna pohledu.Marné je volat a doufat,že odněkud vykoukne zvědavá hlavička.Zrádci jsou trestáni tvrdošíjným přehlížením.

Jak se vše projevuje?

Kočka najednou odmítá i tu nejchutnější stravu,pohrdá šťavnatými pamlsky a nechává ležet ladem i ty nejzábavnější hračky.I dobré slovo a snahy o pohlazení se míjejí účinkem.Když se ke kočce přiblížíme s úmyslem něžně ji pohladit,zvedne se a na znamení protestu si jde lehnout jinde.Kočky dovedou být kruté,když u nich někdo upadl v nemilost.

Důležitá je taktika.

Ta je teď na místě,protože kdo by ignoroval trucování své kočky mohl by i natrvalo poškodit vztah se svým zvířetem.Je především důležité kočce věnovat velkou pozornost,abychom našli východisko z krize a vybudovali novou základnu důvěry.Opakovaně se snažte na kočku hovořit,i když na to zpočátku nereaguje.Laskejte ji milými slovy a občas ji vyzývejte ke hrám.Ukažte jí,jak ji máte rádi a snažte se ji vzít do náruče.Dříve či později se nechá obměkčit i ta nejuraženější kočičí dušička a my si budeme pamatovat,že s takovou kočičí dušičkou musíme zacházet hned od začátku co nejcitlivěji.

Kočka domácí

Typ a standardní rysy.

Jsou to vlastně všechny kočky,které nevykazují charakteristické znaky žádného plemene.Většina těchto koček má rodiče neznámého původu.Kočky domácí existují ve všech možných barevných varietách,mohou být mourovaté,žíhané,ale i tříbarevné nebo rezavé.Škála barev a kombinací může být různá.Barva očí těchto koček většinou ladí s barvou srsti.Srst může být krátká i delší.

Charakter a temperament.

Jsou to kočky klidné,vyrovnané,milé a mazlivé. Kočku domácí můžete úspěšně prezentovat na výstavách.Nehodnotí se u ní přesně dané standardy,ale spíše kondice zvířete,zdravý vzhled a celkový stav.Závažnou chybou by však byly deformace,zakřivený ocas nebo nadpočetné prsty.

Těchto koček žije u nás zřejmě nejvíce.Tyto milé a nenáročné kočky si zaslouží naši přízeň.

Hračky

Brzy po tom, co si koupíte kočku zjistíte, že si dokáže hrát s čímkoliv. Ke hraní nepotřebuje žádné drahé hračky, ale bohatě si vystačí s obyčejnou kuličkou z alobalu. Ovšem kočce nestačí jen hodit hračku se slovy: ,,Hraj si“. Musíte se jí i ve hře věnovat.

Kočky jsou neuvěřitelně hravá zvířata a to od útlého věku až po stáří. Vydrží si hrát celé hodiny a jejich hra je připravuje na možný lov myší či ptáků.

Pokud jste rozhodnuti koupit Vaší kočce nějakou hračku, určitě Vám bude vděčna za obyčejnou napodobeninu myšky, se kterou si dokáže neuvěřitelně napodobit pravý lov. Dalšími oblíbenými hračkami u koček jsou různé kuličky, míčky a nejrůznější kulatá chrastítka (s těmi opatrně, kočka se chrastivého zvuku může bát). Mnoho koček potěší obyčejný hopík. Budou za ním nadšeně skákat a snažit se ho chytit dokavaď nepřestane skákat.

Nedivte se, když se posadíte a Vaše kočka na Vás začne skákat a mňoukat. Dává na jevo, že jí něco chybí a tím něčím je obvykle hra. Postačí jí, když ji budete trošku honit, schovávat se a pak na ní odněkud bafnete a nebo když si uděláte obyčejnou mašličku z papíru a přivážete jí na vlnu či nějakou tkaničku a budete s ní kočku dráždit. Bude se jí to líbit a moc si s tím vyhraje. Pokud nejste přes den doma, nechte kočce volně ležet nějakou hračku aby se nenudila, nebo vezměte obyčejné vajíčko z kindervajíčka, nasypte do něj trošku rýže aby chrastilo, zavřete do něj šňůrku a silným magnetem provázek připevněte nejlépe na futra. Kočka si bude hrát a až bude unavená, půjde si lehnout.

Mezi další oblíbené hračky a zároveň hlavní potřebu kočky patří škrabací sloupek, jehož součástí je obvykle domeček, kde může kočka spát a odpočívat, škrabací kůl, který kočka potřebuje k údržbě svých drápků a plošinka, na které si může hrát. Existuje mnoho druhů těchto hraček. Záleží jen na tom, jaké máte finanční možnosti a kolik místa můžete této hračce ve svém bytě obětovat. Obvykle se tyto sloupky s příslušenstvím prodávají v rozmezí mezi 500- 1000kč, ale není výjimkou vidět i dražší.

Bezpochyby snem každé kočky, která žije v bytě je mít strom, kde by mohla šplhat a dovádět. I to je v dnešní době možné, ale je k tomu potřeba velmi velké místo. Tyto stromy a větve můžete sehnat ve zverimexu již složené, či koupit části a doma podle potřeby složit a nebo v lese uříznout větev a najít pro ni doma vhodné místo. Nejčastější umístění těchto hraček je přes roh místnosti, ale myslete na to, že takováto hračka musí být řádně upevněna, protože by si na ní vynalézavá kočka jen těžko po druhé hrála.

---

Kočičí záchody

Pokud žijete s vaší kočkou na venkově a má možnost volně bez zábran si vyběhnout ven, není zapotřebí jí někde v domácnosti zřizovat záchod.Pokud ale obývate byt a chcete si domů přivést kočičího kamaráda, musíte takovou domácí toaletu pořídit.

Je důležité, abyste pro záchod vyhradili určité místo a později ho již neměnili. Kočka by ho sice našla, ale byla by z toho zmatená, možná by toaletu také přestala navštěvat, protože by mohla být se změnou nespokojená. Kočičí záchod bychom měli celý důkladně vyčistit alespoň jednou za čtrnáct dní, ale neustále bychom měli záchod kontrolovat a hrudky použitého steliva vyhazovat. K odstranění exkrementů potřebujete lopatičku, nejlépe plastovou, které jsou volně k zakoupení,ale bohatě Vám postačí obyčejná lopatička, se kterou si děti hrají na písku. Až budete kočce záchod čistit, myslete na to, že ho po odstranění steliva musíte důkladně vypláchnout horkou vodou.

Na našem trhu jsou k mání mnohé typy kočičího WC, ne všechny jsou však stejně vyhovující.

Nízká plastová miska: Tento záchod není příliš drahý a je k sehnání skoro ve všech obchodech. Pokud má miska okraje zahnuté směrem dovnitř, je více vyhovující než kdyby miska byla bez zahnutých okrajů. Díky tomu, že jsou okraje zahnuté, je kolem misky minimum rozházeného steliva. Ovšem pokud máte kočku, která si po vyměnění záchodu bude chtít ve stelivu hrát a převalovat se tam, není tato miska vhodná. Další nevýhodou tohoto kočičího záchodu je to, že není seshora přiklopen a proto se z něj může šířit nepříjemný zápach. Pokud nechcete takovýto záchod kupovat, bohatě postačí, pokud kočce jako záchod dáte misku o rozměrech 40x50 cm a aspoň 15 cm vysokou. Pro tento účel je velmi výhodné například dno od klece pro křečka.

Krytý záchod: Tento druh kočičího záchodu je velmi šikovný. Díky tomu, že je seshora uzavřen, k rozházení steliva okolo prakticky nedochází a zápach moči neproniká do celého bytu. Ovšem aby se Vaše kočka v takovémto záchodě cítila pohodlně, je potřeba vybrat typ vysoký minimálně čtyřicet centimetrů. Pokud by byl nižší, než je velikost kočky, kočka by do něj pravděpodobně nechodila a vytvořila by si svůj vlastní záchod. Tuto krytou kočičí toaletu pořídíte v každém obchodním domě či zverimexu zhruba za pět set korun.

Vhodné stelivo

Vhodné stelivo musí být přírodní a nesmí obsahovat azbest (ten by mohl zdraví Vaší kočky poškodit), musí výborně pohlcovat tekutinu, pokud bude hrudkovací, budete moci lepé vyndávat znečištěné stelivo.

Stelivo nasypte do kočičího záchodu tak, aby v něm kočka mohla ještě pohodlně hrabat, to znamená do výše maximálně deset cm.

Misky

Misek na jídlo a pití existuje mnoho různých druhů a jejich výběr závisí především na Vašem rozhodnutí, přesvědčení a v neposlední řadě na finanční situaci.

Misky z nerezu či z keramiky jsou velmi vhodné, protože se dobře čistí a hygiena co se týče jídla je v ohledu na stravování kočky velmi důležitá.

Každá kočka by měla mít tři misky stále k dispozici. Nejmenší misku na vodu, kterou musíme pravidelně vyměňovat (pravda ale je, že kočka bude vždy radši pít vodu odstátou a proto na ní nesmíte být naštvaní, pokud bude pít vodu z podkvětníku). Dále dvě větší misky. První na masité jídlo jako jsou kočičí masové kapsy či konzervy a druhou na granule, ke kterým by měla mít neustále (stejně jako k vodě) povolený přístup.

Záleží jen na Vás jakou misku koupíte. Kromě velikostí misek máte ještě možnost vybírat, zda chcete misku se stojánkem, spojenou či jestli koupíte své kočce tác a na něj dáte tři libovolně poskládané misky.

Misky se stojánkem působí velmi hezky na pohled, ale Vaší kočce se z nich nemusí jíst nejlépe. Z hlediska údržby jsou velmi vhodné, protože se dají ze stojánku kdykoliv vyjmout kdežto misky spojené můžou u Vás v bytě z části ušetřit místo, ale mají dvě hlavní nevýhody. První je, že se misky nedají čistit samostatně, takže když bude kočka mít něco v misce první, je prakticky vyloučené, že byste umyli jen jednu misku. Buďto obě nebo žádnou. Další jejich nevýhodou je, že se prodávají misky, které jsou spojené jen dvě, tudíž musíte kočce dát stejně třetí misku. Ale pokud se přece jen pro tyto misky rozhodnete, dávejte do spojených misek kočce granule a vodu protože je to nejlepší kombinace pro případné čištění, než kdyby se v mísách nacházelo maso. Asi po všech stránkách jsou nejlepší misky, které leží samostatně po jedné na tácu, protože je můžeme libovolně dle potřeby čistit bez závislosti na dalších miskách .

LitterKwitter - rozlučte se s kočkolitem!

Jako absolutní novinku na Českém trhu Vám nyní představujeme revoluční a patentovanou pomůcku, se kterou snadno, ve velmi krátké době (2 - 8 týdnů) naučíte Vašeho kočičího miláčka používat klasické "lidské" WC.

Může to znít bláznivě, ale toaleta je perfektní alternativa k nehygienickému, páchnoucímu a nepořádnému kočkolitu, který teď budete moci směle zahodit.
Při zahrabávání výkalů zůstávají na kočičích packách spousty bakterií, zrníček kočkolitu a dalších pokladů, které potom Vaše kočička roznáší po celém bytě, kuchyni, posteli a v neposlední řadě na Vás.

Přitom lidská toaleta je nejdůmyslnější a nejhygieničtější zařízení v domácnosti pro práci s odpadem, je vymyšlena tak, že veškerý odpad spláchnete s bakteriemi i zápachem pryč. Tak proč ji nenechat používat všechny členy domácnosti.

Celý systém výuky má tři jednoduché etapy, založené na kočičí potřebě ukrýt pach jejich výkalů před nepřáteli. Proto kočky budou velmi rády WC používat.

Sada LiterKwitter obsahuje speciální záchodové prkénko, které pasuje na všechny typy běžných WC, tři tréninkové disky a názorný návod, jak LitterKwitter používat.

K dostání je již nyní u všech dobrých prodejců chovatelských potřeb.

Přinesli jsme si domů kotě

Pokud jste si pořídili domů kočičku nebo koťátko či o této možnosti přemýšlíte, možná vám přijde vhod pár následujících rad:

Kotě byste měli nechat u sourozenců a matky dozrát. Neodebírejte jej tedy dříve než ve 12. týdnu, aby se socializovalo a naučilo se hygieně a všemu dalšímu, co potřebuje znát. Zjistěte od jeho předchozího majitele, zda a kdy bylo kotě odblešeno a odčerveno a u veterináře jej nechte prohlédnout. V tomto věku je vhodné již kotě očkovat. Veterinář by měl prohlédnout ouška, zda nemá ušní svrab, který je u koček hodně rozšířený, případně plíseň nebo jiné potíže a stanoví vám odčervovací plán v souladu s očkováním. Mezi odčervením a očkováním by měl být asi týdenní rozestup. Obojí je pro organismus zátěž, pro kotě je výhodnější se nestresovat spolu se změnou prostředí současně očkováním i odčervením. Může dojít i k průjmu nebo kotě či kočka zpočátku odmítá potravu.

Očkování - kočky chodící ven musíme očkováním chránit proti vzteklině, dále je vhodné očkovat proti panleukopenii (kočičímu moru), virové leukemii koček (FeLV), chlamydióze, caliciviróze a kočičímu herpesviru, který způsobuje syndrom kočičího přenosného onemocnění horních cest dýchacích, infekční peritonitidě (FIP), borelioze, tetanu a plísňovým kožním onemocněním. Vakcíny jsou kombinované. S očkováním bychom měli začít ve věku 8 až 10 týdnů. Přeočkování se provádí po 3 až 4 týdnech. Další očkování až po roce. Vzteklina se obvykle očkuje ve 3 měsících. Průvodce jednotlivými vakcínami a další podrobnosti o očkování najdete v rubrice Zdraví a nemoci.

Odčervování koťat se provádí ve třech týdnech a následující tři měsíce pak každých 14 dní do stáří alespoň tří měsíců. Doporučuje se alespoň jednou za půl roku parazitologický rozbor trusu. Kočky, které mají přístup ven, by měly být odčervovány pravidelně minimálně každého půl roku, odčervovací přípravky je nutno střídat, aby si parazité na ně nevytvořili odolnost. I kočka bytová se může začervit z potravy nebo se setkává s vajíčky parazitů z hlíny a bláta na botách či ze zeminy z květináčů. Proto je nutné také bytovou kočku odčervovat, případně nechat udělat kontrolu trusu a odčervení provádět jen v případě pozitivního nálezu parazitů.

Kočku je třeba preventivně ošetřit také proti vnějším cizopasníkům, jako jsou klíšťata, blechy, roztoči způsobující svrab, vši nebo všenky. Blechy jsou mezihostiteli tasemnic. Kočka při čištění a olizování se lehce blechu spolkne a tím dochází k nákaze. Vnější parazité přenášejí taky plísňová kožní onemocnění - dermatofytózy, která jsou přenosná i na člověka. Proti vnějším parazitům kočku můžeme chránit pipetami s účinnou látkou, která se kápne kočce za krk a chrání ji 1-2 měsíce. Dokud není kotě chráněno proti všem přenosným kočičím chorobám, nemělo by přijít do styku s cizími kočkami, pouze s kočkami zdravými a které jsou plně vakcinované. Očkujeme vždy pouze zdravé zvíře.

Před příchodem kočičky byste měli mít připravenou přenosku, misku ke krmení a na vodu, krmivo, pelíšek, kočičí WC a stelivo, nejlépe takové, na které je kočka již zvyklá, kartáč a hřeben, obojek s jménem a adresou, pokud bude kočka chodit ven a také hračky. Důležité je rovněž škrabadlo, aby si mohla ostřit drápky a neničila nábytek.

Ošetření drápků - kočka si brousí drápy na škrabadle nebo venku lezením po stromech, přesto drápky kočkám často přerůstají a mohou jim pak činit problémy nejen při chůzi, ale za přerostlý drápek se kočka může zachytit a způsobit si vážné zranění. Drápky můžete stříhat cvakáčkem nebo speciálními kleštičkami, dejte pozor, abyste drápek zastříhli kousek nad růžovým proužkem uvnitř, aby nedošlo ke krvácení.

Pro čištění zažívacího traktu kočky od bezoárů – chuchvalců chlupů, které kočka polyká při péči o svůj kožíšek, kočce podávejte veterinární čistící pasty k tomuto účelu (např. Bezopet) a dopřejte jí také okusování travičky v květináči nebo ještě lépe tomuto účelu poslouží pokojová rostlina papyrus (šáchor papírotvorný).

Co se týče krmení - kočce je dobré dopřát asi 3 kousky čerstvého masa denně, vhodné je přemražené hovězí, koňské, krůtí či drůbeží maso. Vepřovým masem nekrmte, hrozí možnost nákazy Aujeszkyho chorobou. Kotě uvítá také mléčné výrobky jako zakysaná smetana, pribiňáček, sýr ap., ovšem pouze v případě, že kočka nemá po mléčných výrobcích zažívací potíže. Mléku se kvůli možným průjmům raději vyhněte. Minerály a vitamíny můžete dodat také pastou Calopet. Pokud kočka není obézní, nechte jí na misce přes den suché krmivo.

Nezapomínejte se také kočičce aspoň půl hodiny denně věnovat. Pokud kotěti chybí sociální kontakty k jiným kočkám nebo živočichům, citově strádá. Jestliže by mělo být koťátko celý den o samotě, je proto lépe si pořídit raději dvě, aby si navzájem vyhrála.

Přejeme vám, aby vám vaše kočičí společnice byla stále zdrojem radosti a přinášela pohodu a dobrou náladu do vaší domácnosti.

Jak seznámit koťátko s ostatními kočkami

Pokud máte doma ještě další kočky, seznamujte je s novým koťátkem postupně. Nejprve doneste vašim kočkám nějakou věc, na které ulpěl pach vašeho nového koťátka (např. dečku z přepravky, či prázdnou přepravku). Nechte vaše kočičky se s novým pachem seznámit, vlídně na ně mluvte a vysvětlete jim, že jste jim přivedli kočičího kamaráda. Potom doneste koťátku nějakou věc vašich kočiček, např. hračku atd., aby si zvyklo na pach vašich koček.

Až vaše koťátko důkladně prozkoumá celý byt a bude klidné, nastává ta pravá chvíle na seznámení s ostatními kočkami. Dejte koťátko do přepravky a doneste ho k vašim kočkám, nechte je, ať si koťátko důkladně očichají a seznámí se tak s jeho pachem. Počítejte i s nějakým tím prskáním a syčením, to je naprosto normální, kočičky si potřebují vymezit, kdo bude u vás doma pánem. Uvidíte, jak bude seznámení probíhat, pokud na sebe budou kočky útočit, odneste koťátko a až se všichni uklidní, celý proces zopakujte.

Až bude koťátko i vaše kočičky klidné, zkuste koťátko pustit k vašim kočičkám, zase musíte dobře odhadnout situaci, a pokud se to nebude oběma stranám vůbec líbit, koťátko zase odneste a vše zopakujte později. Uvědomte si, že na koťátko je to hodně změn najednou a musí se k nim přistupovat postupně. Uvidíte, že za pár dní (většinou stačí týden) budou z vašich kočiček nerozluční kamarádi.

Důležité také je neupřednostňovat nově příchozí koťátko před ostatními kočkami. Ony musí vědět, že i když jste jim přivedli nového kamaráda, máte je stále všechny stejně rádi jako dříve.

Péče o kotě

Co připravit před příchodem koťátka?

Než si koťátko přinesete domů, zeptejte se chovatele, jakou potravou koťátko krmil, jaké stelivo doma používal, jaká jsou jeho oblíbená místa na spaní a jaké jsou jeho oblíbené hračky. Kupte koťátku granule, případně maso, na které bylo u původního chovatele zvyklé. Dále si pořiďte několik pytlů steliva, které bylo koťátko zvyklé doma používat.

Důležitý je také výběr kočičího záchůdku. Na trhu je k dostání spousta různých typů záchůdků. Můžete si pořídit odkrytý záchůdek, nebo záchůdek krytý s dvířky, kterými se kočička naučí prolézat. Krytý záchůdek se nám osvědčil nejlépe, kočičky tak nevyhrabávají ven stelivo a minimalizuje se tak i pach. K záchůdku si pořiďte lopatku s otvory, kterou budete vybírat použité stelivo. Velikost záchůdku zvolte podle plemene vaší kočičky, počítejte s tím, že i malé koťátko jednou vyroste. Obecně platí, čím prostornější, tím lepší. Důležité je také umístění záchodku. Záchůdek musí být umístěn na klidném místě, aby koťátko nebylo ničím ručeno a cítilo se v bezpečí. Jako nejideálnější se nám osvědčilo umístit kočičí záchůdek na naše WC, koťátko však musí mít na záchůdek neomezený přístup. Záchůdek umístěte dál od kočičích misek. Kočky jsou velice čistotné a v blízkosti potravy vykonávají svou potřebu jen velice nerady.

Pořiďte si dvě mělčí nerezové misky, jednu na suchou potravu a druhou na maso, konzervy či kapsičky. Misky na vodu mohou být také nerezové či skleněné, plast není příliš vhodný. Po bytě rozmístěte více misek s vodou, aby se koťátko naučilo pravidelně pít. Misky s vodu neumisťujete k miskám s krmivem, většina kočiček v blízkosti krmiva pije nerada. Výborná je fontánka na vodu, kterou seženete na internetu nebo na výstavách koček. Mističky udržujte v čistotě. Koťátku vysejte kočičí trávu, nám se osvědčila i obyčejná pšenice, kočička potřebuje trávu pro dobré trávení a vyprazdňování žaludku od chomáčků chlupů. Trávu mohou nahradit speciální pasty, které podporují rozpouštění chloupků v žaludku zvířete a seženete je ve specializovaných obchodech či u veterináře.

Dále projděte celý váš byt a dívejte se na něj z pohledu malého zvídavého kotěte. Odstraňte z dosahu kotěte všechny křehké předměty, či takové předměty, o které by se koťátko mohlo poranit. Pročtěte si encyklopedie a odstraňte z bytu jedovaté rostliny, nebo je přemístěte na místa, kam se koťátko nedostane. Otvory, kde by koťátko mohlo snadno uvíznout (otvor za obývací stěnou, kuchyňskou linkou a podob.) znepřístupněte. I když byt na příchod malého tvorečka řádně připravíte, stejně musíte neustále počítat s tím, že kotě je vynalézavé a sem tam se stane, že nějakou věc rozbije. Dívejte se na takové věci s nadhledem, je to přece malé hravé kotě. Postupem času se naučíte žít s kočičkou tak, že to bude oběma stranám vyhovovat a k nehodám nebude skoro vůbec docházet.

Jak koťátku co nejvíce zpříjemnit příchod domů?

Koťátko potřebuje po příchodu do nového domova určitý čas, aby se s novým prostředím i s vámi seznámilo. Proto si pro koťátko zajeďte raději začátkem víkendu, nejlépe v pátek, abyste měli co nejvíce času se tomu malému uličníkovi věnovat. Když koťátko přinesete domů, seznamujte ho s jednotlivými místnostmi bytu postupně. Nejprve mu ukažte, kde má své kočičí WC, posaďte ho na něj, klidně na něj mluvte a hlaďte ho. Potom mu ukažte, kde má mističky s krmivem a s vodou. Koťátko vezměte do nejklidnější místnosti v bytě, nechte ho, ať si celou místnost postupně prozkoumá. Netahejte ho, nechte ho ať se seznámí s novým prostředím samo a pozvolna, vlídně na něj mluvte. Až koťátko místnost prozkoumá, můžete mu postupně zpřístupňovat všechny místností v bytě.

Aby si na vás koťátko co nejlépe zvyklo, hodně si s ním hrajte. Kupte mu kočičí mávátko, které pořídíte buď ve zverimexu, nebo na výstavě koček. U nás je to nejoblíbenější hračka a vytvoříte si tak s vaším malým tygrem úzký vztah. Dále se nám osvědčily míčky tzv. „hopíky“, které budete koťátku házet, určitě se tak vyřádí. Dále nezapomeňte na nejrůznější plyšové myšky, kuličky, míčky atd. Výbornou hračkou, kterou si koťátka určitě hned oblíbí, kde se budou honit, chytat se a dovádět, je bezesporu kočičí tunel. Po straně může mít rukávky, kterými se dá výborně prolézat a lapat po všem co jde zrovna kolem (páníčkova noha je úplně nejlepší). Kdo ho doma má, ten ví, o čem mluvím. Ten náš navíc úžasně šustí, což koťata zbožňují. Spoustu hraček můžete vašemu koťátku vyrobit sami. Můžete mu vyrobit tunely z lepenkových krabic, můžete mu ušít hračky, na židli navázat mašličky, někdy levná hračka udělá více radosti, než draze kupovaná.

Jak koťátko správně krmit a starat se o něj?

Jak už jsme si pověděli výše, hlavně z počátku budeme naše koťátko krmit granulkami pro koťátka, na které bylo zvyklé ve svém původním domově u chovatele. Pokud bychom prudce přešli na jiný druh krmiva, mohly by se u koťátka dostavit zažívací potíže nebo průjem. Základem krmiva jsou především kvalitní granule. Ve specializovaných obchodech lze pořídit nejrůznější značky krmiv různé kvality, nejlepší jsou obecně krmiva s přívlastkem superprémiová. Pokud budete chtít přejít na jiné granule, než na jaké bylo koťátko zvyklé u původního chovatele, musíte postupovat tak, že nové granulky budete opatrně a v malých dávkách přimíchávat do stávajícího krmiva, až postupně přejdete na nové krmivo úplně. Změna nesmí být náhlá.

Vedle suchého krmiva je výborné koťátko krmit také masem. Můžete krmit syrovým hovězím masem, které musí být 48 hodin přemražené, naše kočičky ho zbožňují. Dále je vhodné vařené kuřecí maso, které můžete koťátku smíchat s trochou vařené rozmačkané zeleniny. Občas můžete zařadit rybu. Potrava nesmí být nikdy studená přímo z ledničky, měla by mít pokojovou teplotu.

Na trhu je široká škála různých konzerv a kapsiček pro vaše miláčky, my je zařazujeme spíše příležitostně, krmíme převážně granulemi a masem. Koťátku můžete zkusit podávat bílý jogurt, tvaroh nebo smetánek, ale pozor, pokud by se u koťátka vyskytl průjem, je lepší se těchto výrobků vyvarovat. Mléko není pro kočičky obecně moc vhodné, neboť kočka nemá ústrojí uzpůsobené tomu, aby rozkládalo laktózu (mléčný cukr). K pití podávejte kočičce vodu nebo slabý černý čaj, mléko není pití, ale potravina a většině kočičkám způsobuje zažívací problémy. Hodně malým koťátkům můžete podávat ohřáté mlíčko pro koťátka nebo tatru grand.

O koťátko se musíme pravidelně starat, již od mala ho budeme zvykat na pravidelné vyčesávání srsti. K tomuto účelu si pořídíme vyčesávací kartáč nebo rukavici. Pokud se koťátku dělají u očiček ospalky, má špinavý čumáček nebo ouška, očistíme je namočeným jemným plátýnkem nebo smotkem vaty.

Vybíráme kotě

Jak se správně rozhodnout?

Předtím než u vás doma padne konečné rozhodnutí, že si přivedete domů malé chlupaté klubíčko, zamyslete se nad tím, zda budete mít dost času i trpělivosti se o koťátko starat. Malé koťátko bude vyžadovat vaši pozornost neustále, tedy pokud nebude zrovna spinkat. Koťátko je hravé, potřebuje stále nové podněty k hraní, zábavu, hry, ale také nějaké to vaše pomazlení. Musí mít stále k dispozici čerstvou vodu, granulky a čistý záchůdek. Koťátko také jednou vyroste a už to nebude to malé roztomilé klubíčko, které jste si přivedli kdysi domů. Pořád ale bude potřebovat vaši pozornost, péči a lásku. Kočička se dožívá v průměru 12ti až 15ti let, jste ochotni se o vaši kočičku po celou dobu starat? A víte vůbec, že kočička líná a pouští chlupy? Je potřeba ji pravidelně kartáčovat, ale i úklid bytu vám zabere více času. Jestli nepřekousnete nějaký ten chloupek, koťátko si raději nepořizujte. Pokud máte ve všech těchto otázkách jasno, můžete se začíst do dalšího povídání. Pokud jen trochu váháte, zkuste vaše rozhodnutí ještě přehodnotit, zajděte si popovídat k nějakému chovateli, ať přesně víte, co vás čeká a můžete posoudit, zda to všechno zvládnete.

Jaký je rozdíl mezi koťátkem do chovu a „na mazlíčka“?

Pokud se rozhodnete pořídit si koťátko s průkazem původu (s PP) čeká váš ještě další rozhodnutí, a to zda si chcete pořídit koťátko, se kterým se v budoucnu budete chtít věnovat chovu, výstavám a odchovávat koťátka s PP, nebo si chcete pořídit koťátko jako domácího mazlíčka. Koťátko do chovu i tzv. na mazlíka mají obě průkaz původu. Jaký je tedy mezi nimi rozdíl? Správný chovatel ze svého vrhu koťátek buď sám nebo za pomoci poradce chovu určí, které koťátko bude splňovat výstavní předpoklady, a které bude prodávat tzv. na mazlíka. Jak jsme si již řekli výše, koťátko na mazlíka má také průkaz původu, nesplňuje ovšem veškeré výstavní předpoklady, má například trochu delší srst, ouška, delší ocásek, jinou barvu očí atd. Tyto odlišnosti často laik ani nepozná, koťátko je zdravé a krásné, a proto pokud si chcete pořídit koťátko pouze pro radost, je pro vás koťátko na mazlíka ideálním řešením.

Cena koťátek tzv. na mazlíčka se pohybuje v nižších cenách, než cena koťátka do chovu, skutečná cena se liší dle jednotlivých chovatelských stanic, může se však lišit i cena jednotlivých koťátek jednoho chovatele dle kvalit daného kotěte. Možná si teď myslíte, že máte v této otázce jasno, ale je potřeba i tyto obě varianty důkladně zvážit. Často se na nás obrací chovatelé, kteří si pořídili buď koťátko na mazlíka nebo koťátko bez průkazu původu a postupem času si uvědomili, že by se chtěli chovu věnovat. Daná kočička nebo kocourek je jistě krásná, ale na skutečnosti, že nelze uchovnit, to nic nemění.

Jak si správně vybrat?

Jestliže již víte přesně, že si pořídíte koťátko, že to bude koťátko do chovu nebo na mazlíčka, čeká vás asi ten nejdůležitější krok, a to je správně si dané koťátko vybrat. Hlavním hlediskem při výběru koťátka je především, aby bylo zdravé. Jak to poznáte? Koťátko by mělo být na první pohled hravé, mělo by mít čistý zadeček, očička i čumáček. Mělo by pravidelně přijímat potravu a působit čistě a spokojeně. Pokud si vyhlídnete např. na internetu či v inzerátu nějaké koťátko, nejlepší bude, pokud se na koťátko pojedete podívat ještě dříve, než bude k odběru, chovatel jistě nebude mít nic proti. Koťátko si pořádně prohlédněte, zeptejte se chovatele na to, co koťátko jí, jaké granulky mu máte připravit, jaké stelivo chovatel používá, jaké bude mít koťátko očkování atd. Můžete takto navštívit i několik chovatelů a vybrat si koťátko, které se vám bude nejvíce zamlouvat. Pokud vybíráte koťátko do chovu, je ten správný výběr o to složitější. Zjistěte si, jaké předpoklady musí koťátko splňovat a poraďte se s poradcem chovu nebo zkušeným chovatelem. Zvažujte, jakou barevnou varietu chcete ve vašem chovu dále podporovat a podle toho vybírejte i chovná zvířata.

Kočka nebo kocour?

Pokud se chcete v budoucnu věnovat chovu, ale i pokud se chovu věnovat nechcete, budete si muset vybrat, zda si pořídit kocourka či kočičku. Pokud plánujete založit chov, bude asi obecně nejlepší pořídit si jako první kočičku. Kočičku vždycky můžete nechat nakrýt cizím kocourem. Pokud byste si totiž pořídili pouze chovného kocoura a neměli k němu dostatek kočiček na krytí, určitě by se u vás moc spokojeně necítil. Kocour navíc může začít značkovat svoje teritorium, což není dvakrát příjemné. Některé kočičky také značkují, ale jejich moč není často ani cítit. Pokud si pořizujete kočičku či kocourka na mazlíka, je na vás, jaké pohlaví zvolíte, v obou případech budete muset nechat kočičku či kocourka, až budou pohlavně vyspělí, vykastrovat. Kastrace zamezí nejen nežádoucímu nakrytí kočičky, ale také nepříjemnému značkování.

Jedno kotě nebo rovnou dvě?

Z vlastní zkušenosti víme, že malé kotě vyžaduje neustále naši pozornost. Potřebuje si hrát, lovit, lítat a honit se. Ale jak se mu máme stále věnovat, když jsme často dlouho do odpoledne v práci? Jako nejlepší řešení se nám osvědčilo pořídit koťátku kočičího kamaráda. Pokud chcete koťátko na mazlíčka a obě zvířata budete v budoucnu kastrovat, jeví se jako nejvýhodnější řešení pořídit si dvě koťátka z jednoho vrhu. Obě koťátka jsou na sebe zvyklá a příchod do nového domova tak pro ně bude méně stresující. Žádný velký problém by však nemělo představovat pořídit koťátku stejně staré koťátko z jiného vrhu. Není totiž nic krásnějšího než pozorovat dvě hrající si koťátka. My jsme to tak vyřešili, i když jsme z počátku váhali, nakonec jsme si dané rozhodnutí nemohli vynachválit. Koťátka si spolu neustále hrála a vyváděla spolu lotroviny a byla moc spokojená. Můžete si také pořídit nejprve jedno koťátko a teprve časem, když zjistíte, že péči o něj zvládáte, mu pořídit kočičího kamaráda. Obecně lze říci, že mladší zvířata se seznamují snadněji, a že starší kočka či kocour lépe přijme menší kotě, než staršího kamaráda.

Co byste od chovatele měli dostat?

Pokud jste si již vybrali vaše vysněné koťátko, jistě vás bude zajímat, co by vám měl chovatel spolu s koťátkem dát. Takže předně od chovatele obdržíte průkaz původu (zkr. PP). V průkazu původu se např. dočtete, kdy se koťátko narodilo, jakého je plemene, jakou má barvu, kdo jsou jeho rodiče a zjistíte si tak předky obou rodičů až do IV. generace. Dále od chovatele dostanete očkovací průkaz nebo europas, který bude koťátko potřebovat při cestách do zahraničí. Koťátka by měla být naočkovaná alespoň základní trojkombinací, být jednou přeočkovaná a odčervená. Čipování je také velmi důležité, pokud by se vám koťátko ztratilo. Chovatel by vám měl také při prodeji koťátka dát kupní smlouvu, kde bude uvedena cena koťátka a smluvní podmínky, které si důkladně prostudujte. Chovatel vám například může ve smlouvě zakázat krýt vaším kocourem cizí kočky atd., proto si musíte uvědomit, co je pro vás důležité. Správný chovatel by vás měl seznámit s péčí o koťátko a měl by vám poradit, na co bylo koťátko ve svém domově zvyklé.

Narodila se nám koťátka, aneb odchov koťat krok za krokem

Narození koťat je pro každého chovatele velkou událostí. Od okamžiku narození slepých a bezmocných koťat do doby jejich odchodu do nových rodin uplyne třináct týdnů. Již nikdy nebude vývoj koťat pokračovat tak rychle, jako v tomto období. Pozorování vývoje a sledování pokroků, které jsou u malých koťat patrné každý den, patří k nejkrásnějším okamžikům, které může chovatel prožít. Abychom si tyto chvíle mohli vychutnat naplno, je potřeba si nejprve zjistit, co všechno malá koťátka potřebují.

Péče o novorozená koťátka
Koťata se rodí osrstěná, jsou však slepá a nemají vyvinuté zvukovody a čich. Novorozená koťata váží 60 - 120 gramů. Zpočátku jsou tak malá, že se vejdou do dlaně. V prvních deseti dnech jsou nejzranitelnější a řídí se jen hmatem.Jestliže se nám nenarodí velký vrh koťat (za velký vrh považujeme šest a více jedinců) a všechna koťata jsou zdravá, zvládne z počátku veškerou péči o ně jejich matka. Krmí je, myje je, masíruje jim bříška a pomáhá tak jejich vyprazdňování. Jak tedy můžeme pomoci my? Především koťatům zajistíme pořádný pelíšek, z počátku ne moc velký, aby koťata snadno našla jedno druhé a maminčin struk. Pelíšek umístíme na klidné místo bez průvanu. Nejlepší je pelíšek krytý ze všech stran, který má malý průlez. Do pelíšku umístíme deku nebo prostěradlo. Pravidelně pelíšek čistíme, vyměňujeme podložky a dohlížíme na to, aby koťata byla v teple.
Pokud se nám narodí více koťátek a kočka nemá dostatek mléka, začneme s dokrmováním. Hladová koťata poznáme podle toho, že stále naříkají a mají měkké a prázdné bříško. Ve specializovaném obchodě obstaráme lahvičky s dudlíky na dokrmování koťat a koupíme i speciální mléko pro koťata. Nahradit ho můžeme i neslazenou Tatrou grand. Před podáním mléko ohřejeme, nesmí být studené, aby nám koťata neprochladla, ale nesmí být ani moc horké. Teplotu si nejprve vyzkoušíme na hřbetu ruky. Pokud všechna koťátka sají mléko od své kočičí mámy, postačí je všechna přikrmit třikrát denně. Tato činnost nás nijak zvlášť neomezí a můžeme normálně chodit do práce a zvládat i další povinnosti. Pokud je však nějaké koťátko natolik slabé, že od maminky nesaje, je potřeba ho dokrmovat každé dvě až tři hodiny. I přesto je třeba kotě ke strukům kočky přikládat, protože mateřské mléko je vydatnější. První mlíčko, tzv. kolostrum obsahuje důležité živiny a obranné látky. Slabé kotě by měl vyšetřit veterinář, aby vyloučil případné vady.

Výživa kojící kočky
Jak jsme si již řekli, koťátka jsou v prvních dnech plně závislá na své matce, její mléko je pro ně nezbytností. Kočku proto v tomto období nijak neomezujeme v jídle a poskytneme jí kvalitní a pestrou stravu bohatou na živiny.
K dispozici jí dáme kvalitní granule pro březí a kojící kočku. Do jídelníčku častěji zařazujeme maso. Ideální je syrové hovězí maso, které však musí být 48 hodin přemražené. Maso můžeme podávat dvakrát denně. Kočka v tomto období potřebuje vápník více než kdy jindy, takže jí nabízíme tvaroh nebo zakysanou smetanu, pokud nemá po mléčných výrobcích střevní problémy. Na doplnění živin a energie zakoupíme u veterináře vitamínovou pastu.

První pokroky
První změnu, kterou můžeme pozorovat, je že zhruba mezi třetím až sedmým dnem koťátkům odpadne pupeční šňůra. Oči se začnou otvírat mezi sedmým až čtrnáctým dnem věku. Z počátku však ještě vidí rozostřeně. Koťátka nevystavujeme prudkému světlu, protože v tomto věku ještě nedokáží stahovat zornice. Oči koťat jsou z počátku modrá, v průběhu vývinu se budou postupně vybarvovat. Jakmile koťata začnou vidět, stanou se zvídavějšími, začnou zvedat hlavičku a rozhlížet se po okolí. Koťátka pravidelně ve stejnou dobu vážíme, přibírají denně zhruba 10 - 20 gramů. Každé kotě roste různě rychle, důležité však je, aby nehublo. Při pravidelném vážení můžeme snadno odhalit, že některé kotě přibírá pomaleji. Je-li tomu tak, začneme včas s jeho dokrmováním.

Druhý až čtvrtý týden věku
Mezi druhým až třetím týdnem věku se koťátkům vyvíjí čich. Snadno dle pachu dokáží rozlišit svou matku, ostatní sourozence a svého člověka. V třetím týdnu věku se vyvíjí sluch, proto dáváme pozor na hlasité zvuky, při kterých se mohou snadno polekat. Zpozorovat také můžeme první zoubky. Mezi třetím a čtvrtým týdnem koťátka zkouší své první krůčky, chůze je z počátku nemotorná a nejistá, ale s každým dnem se stává jistější. Pelíšek musíme přizpůsobit pohyblivosti koťátek. Zvětšíme jim prostor pohybu a pelíšek zajistíme tak, aby z něj nemohla vypadnout. Jakmile začnou chodit, můžeme je učit zvykat na samostatné přijímání potravy. Učíme je pít mlíčko z talířku, můžeme jim nabídnout tvaroh. Každý začátek je však těžký, a tak musíme počítat s tím, že z počátku budou mít koťata víc mléka a tvarohu na tlapkách, než v bříšku. Jakmile začnou sama jíst, dáme jim k dispozici menší záchůdek se stelivem. Dále jim poskytneme hračky, aby se nenudila.

Pátý až šestý týden věku
S přibývajícím věkem jsou koťátka stále zvídavější a nastává čas, kdy opouštějí svůj pelíšek a vydávají se na malé výpravy. Hrají si mezi sebou, zkoumají byt, učí se chodit na kočičí záchod a seznamují se se škrabadlem. V tomto věku jim nabízíme menší granulky určené pro koťata, syrové hovězí maso (musí být 48 hodin přemražené), vařené kuře nebo konzervy pro koťata. Pokud granulky nechtějí, zvlhčíme jim je trochu vodou. V tomto věku již musí mít koťata k dispozici vodu. Ideální je vodní fontánka, ve které se voda neustále čistí a koťátka vodu neroznesou všude po bytě. Přestože jsou čím dál víc samostatnější, matka se o ně stále stará a kojí je. Stále musí mít své zázemí, teplý pelíšek, kam budou chodit spát a odpočívat.

Další povinnosti a radosti chovatele
Povinností chovatele je pravidelně se starat o koťata. Vybíráme a čistíme jim záchod, v čistotě udržujeme pelíšek, kočičí mističky a celý prostor bytu. Pravidelně vyměňujeme vodu. Z dosahu koťat odstraníme křehké předměty a věci, o které by se mohla poranit. Pravidelným kontaktem se koťátka snadno socializují a vytvoří si tak vazbu s člověkem. Je velmi důležité si s koťaty hrát, chovat je a mazlit se s nimi. Pokud by si na člověka nezvykla už od mala, měla by s tím v budoucí rodině nemalé problémy. Koťátka je třeba od útlého věku vychovávat, dáme jim k dispozici škrabadlo na broušení drápků a drápky jim zastřihujeme speciálními kleštičkami. Je potřeba stanovit doma určitá pravidla, aby koťátka věděla, co smí a co ne. Pokud koťátko přistihneme při nežádoucím chování, řekneme mu důrazně \"NE\" a z daného místa ho přesuneme. Pokud koťátko naopak dělá nějakou věc správně, pochválíme ho slovem \"DOBŘE\" a pohladíme ho.

Očkování a odčervení
S veterinářem domluvíme odčervení a očkování koťátek. Začneme nejprve s odčervením. Za tímto účelem můžeme u veterináře zakoupit speciální odčervovací pastu, která je pro odčervení koťat nejjednodušším řešením. Odčervovacímu kalendáři jsme se věnovali podrobně v předchozím čísle časopisu (5/08), připomeňme jen, že si odčervení můžeme rozvrhnout třeba takto: První odčervení ve čtvrtém až pátém týdnu, druhé odčervení v osmém týdnu a poslední odčervení ve dvanáctém týdnu. První očkování se provádí v osmém týdnů a přeočkování ve věku dvanácti týdnů. Při odběru koťátek tzn. ve věku třinácti týdnů by měla být koťátka naočkována základní trojkombinací (panleukopénie, rhinotrachetitida, herpes virus) a jednou (či dvakrát) přeočkována.

Odchod do nových domovů
V průběhu doby, kdy budou koťátka u nás, pro ně hledáme nový domov. Ideální je, seznámit se s novou rodinou osobně. Nejlepší je, když se nová rodina přijede na koťátko podívat ještě před jeho odběrem. Nové majitele seznámíme s péčí o koťátko, informujeme je o tom, čím bylo krmeno, jaké stelivo jsme doma používali a na jaké hračky a pelíšek bylo zvyklé. Koťátko neodebíráme od matky a ostatních sourozenců dříve, než ve třináctém týdnu věku. Odchod koťátek do nového domova je pro chovatele smutnější období, ale pokud koťátku vybereme hodnou rodinu, která nám bude posílat o koťátku zprávy, budeme spokojeni.

Ve výživě kočky hrají rostliny nezastupitelnou roli. Kočce okusování a požírání trávy pomáhá ke zvracení nestrávených chlupů ze žaludku. Kočky chované venku nemají problémy se k trávě dostat a samy se jedovatým rostlinám vyhýbají. Horší je to s kočkami chovanými v bytech. Pokud nemají k dispozici čerstvou zelenou trávu, lákají je listy pokojových rostlin.

Koťatům připadají pokojové rostliny zvláště přitažlivé, neboť se jim jeví jako vynikající hračka. A to může být problém, pokud doma pěstujeme nebezpečné rostliny nebo si přineseme kytici živých květů. Je proto třeba si uvědomit, jestli váš byt je v tomto ohledu pro kočku bezpečný. Nepomáhá ani umístění rostlin na vyvýšené místa – kočky vlezou opravdu všude, hlavně když tam nesmějí a vy nejste doma. Je tedy vhodné nebezpečné rostliny z bytu odstranit. Jak však poznáme, že zrovna ta rostlina, kterou v bytě máme, představuje velkou hrozbu? Pokusíme se vás seznámit se základním přehledem pro kočku nebezpečných rostlin.

Jedovaté rostliny

Velkým nebezpečím jsou rostliny obsahující toxické látky, které mohou způsobit, po požití některé rostlinné části , otravy. Zvláště nebezpečné jsou pro kočky rostliny z čeledi áronovité, pěstované jako pokojové, neboť pocházejí z tropů. Jedná se o difenbachii, filodendron, monsteru, kalu, aglaeonemu a anturium, které obsahují ve svých pletivech šťavelany (drobné jehličky krystalů) poškozující sliznice a způsobující otoky. Zástupci z čeledi pryšcovité obsahují ve svých mléčnicích kyanogenní sloučeniny, alkaloidy a terpeny způsobující poškození zraku, dráždí sliznice a jsou toxické. Mezi pryšcovité patří, dnes hojně na vánoce kupovaná, vánoční hvězda a všechny druhy pryšců. O vánocích musíme dát pozor i na jmelí, jak na listy, tak bobule. Jmelí jako poloparazitická rostlina a obsahuje ve svých větvích a stoncích toxické proteiny – viskotoxiny. Jejich aktivita však závisí na charakteru hostitelské rostliny – nejméně toxické je jmelí z jabloně. Velmi nebezpečné mohou být všechny jarní byliny z čeledi liliovité, jako jsou tulipány, hyacinty, modřence, konvalinky, ocúny a křivatce. Nebezpečí se skrývá hlavně v okusování jejich tenkých listů, které kočky přitahují a nebo v tom, že se kočka napije vody z vázy. Totéž platí o zástupcích z čeledi amarylkovité, k nimž patří narcis, sněženka či bledule. U liliovitých a amarylkovitých rostlin je však nejvíce toxická cibule. Lilie a denivky, patřící taktéž do čeledi liliovitých, vyvolávají u koček při požití akutní selhání ledvin. Vážnou otravu mohou vyvolat i 2-3 listy v domácnosti pěstované okrasné azalky nebo venkovní rododendron, který je extrémně toxický. Všechny části oleandru, který pěstujeme v zimě v bytech a přes léto na balkónech a terasách, jsou jedovaté. Smrtelná dávka oleandru je pro kočku mnohem menší v porovnání s taky velmi toxickou difenbachií. Kosatec je také toxický a při požití poškozuje především slinivku a játra.
Nejenom okusování nebo požití jedovatých rostlin je nebezpečné pro kočky. Takové pití vody z misky pod květináčem může kočce způsobit nemalé problémy. Květiny jsou totiž hnojeny a některé rostliny mají jedovaté i kořeny, takže se toxiny mohou vyskytnout také ve vodě. Proto je dobré mít rostliny v obalech na květináč.

Jak poznáme otravu způsobenou jedovatými rostlinami?
Otrava se u kočky může dostavit do 20 minut nebo se může projevit třeba až po 4 hodinách. Kočky, které vykazují otravu toxiny rostlin, hodně sliní, někdy se vyskytuje u tlamy pěna, mohou se dávit nebo zvracet. Kočka při otravě může ztěžka dýchat a polykat, především pokud je otrava doprovázena otokem ústní dutiny. Některé otravy doprovází průjem, křeče, třes, slabost, ztráta koordinace a rozšířené zorničky.

První pomoc
Při pozření jedovatých rostlin bychom měli zahájit první pomoc - vytáhnout zbytky rostliny z tlamy a poté ji vypláchnout vodou nebo mlékem. Při otoku tlamičky je nutno zabezpečit průchodnost dýchacích cest. Bezpodmínečně seženeme veterinární pomoc. Je potřeba znát rostlinu, kterou se mohla kočka otrávit. Pokud to nevíme, vezmeme k veterináři vzorek jedovaté rostliny. Veterinární lékař zpravidla vyvolá zvracení, podá živočišné uhlí a postará se o rehydrataci kočky.

Seznam dalších nebezpečných rostlin
Agave Aloe Amarylis Áron Asparágus Brambořík Břečťan Cesmína Čemeřice Dračinec Durman Fíkovník Hortenzie Hvězdník Chryzantéma Jalovec Juka Kapradiny Klívie Kroton Lilek Mahonie Myrta Pelargónie Plamének Prvosenka Pryskyřník Ptačí zob Schefflera Skalník Tchýnin jazyk Tis Toulitka Zerav

Nejen toxiny jsou jedovaté
Nebezpečné mohou být pro kočky rostliny s trny, v domácnosti především kaktusy nebo pryšec trnová koruna. Je dobré pěstovat je z dosahu kočičích pacek.

Kočka se také může otrávit česnekem, který obsahuje alliin nebo cibulí, obsahující sirné sloučeniny, které poškozují červené krvinky. Naštěstí valné většině koček cibule ani česnek nevoní.

Nakonec je potřeba říci, že každá kočka je jiná. Některé kočky nejeví o rostliny zájem, jiné si s nimi velmi rády hrají. Pokud chováme koťata, je nutné nebezpečné rostliny odstranit, neboť zvědavost a vynalézavost koťat nezná mezí. Je tedy třeba uvážit podle chování a osobnosti své kočky, které rostliny budeme v bytě pěstovat.

Doplňky kočičí stravy

Pokud navštívíte kterýkoli obchod s chovatelskými potřebami, ať už je kamenný či internetový, zjistíte, že existuje mnoho doplňků výživy pro kočky. Orientace ve velkém množství těchto produktů není snadná.

V prvé řadě je potřeba říci, že pokud vaše kočka dostává kvalitní superprémiové granule, k tomu třeba hovězí nebo kuřecí syrové přemražené maso a kapsičky či konzervy s kvalitním obsahem, a prospívá na této stravě bez problémů, není potřeba pořizovat např. vitamínové pasty. Na trhu je ale celá řada pamlsků a doplňků, které posílí zdraví vašeho tygříka a jejichž konzumace mu může přinést i potěšení a spokojenost. A protože chcete své kočičce zajisté přilepšit, určitě se ptáte, co vybrat?

Pasty proti trichobezoárům

Každá kočka spořádá při očistě kožichu mnoho svých chlupů a pokud loví, tak i chlupů kořisti. Pokud kočka žije venku, pro lepší strávení chlupů žere trávu. Kočkám žijícím v bytě je tedy dobré pořídit vlastní zelený koutek. Nejlepší rostlinou pro tento účel je šáchor trávovitého vzhledu, latinsky Cyperus zumula, který se dá běžně sehnat v hobbymarketech. Dá se však použít také všem známý šáchor s deštníčky Cyperus involucratus. Bytové kočky mají ve svém trávicím traktu mnoho chlupů, protože dbají o svoji očistu více než jejich venkovní kolegyně, neboť nejsou natolik zaměstnány a většinou se nudí. Takže bytovým kočkám a především dlouhosrstým je vhodné pořídit pastu proti smotkům chlupů - trichobezoárům. Tráva totiž podporuje kočku k dávení a zvracení chlupů. Zato pasta napomáhá tomu, aby chlupy prošly trávícím traktem a nehromadily se v žaludku. Obsahuje olejovitou emulzi, která obalí vysoce kluzkým slizem povrch sliznice a chlupy shromážděné v žaludku. Kočkám povětšinou chutná a dobře ji přijímají.

Vitamínové pasty

Nejsou příliš vhodné pro kočky, které jsou živeny kvalitními superprémiovými granulemi a nijak nestrádají, pokud je nepořídíte, neboť v granulované stravě je již obsažen celkový vyvážený poměr všech vitamínů. Vitaminové pasty však můžeme podávat kočkám, které nedostatečně přijímají potravu nebo jsou vyčerpané, nemocné, popřípadě v rekonvalescenci. Pasta obsahuje v koncentrované formě vitamíny, stopové prvky a aminokyselinu taurin, její složení tak pomáhá aktivovat chuť k jídlu. Pastu podáváme denně v malých dávkách, ne vyšších než uvádí výrobce.

Pamlsky

Existuje nepřeberné množství pamlsků pro kočky. Otázkou je, zda-li je kočka opravdu potřebuje. Možná ne, ale potěšení, které jí přinesou , určitě stojí za to. I my si přece rádi dopřejeme nějakou radost, aby byl někdy těžký život snesitelnější. Ano, myslím, že každý z nás chce své kočičce dopřát. Takže jim pamlsky s radostí pořiďme a těšme se z toho, když jim chutnají.

Kulaté bonbónky jsou pro kočky zábavnou pochoutkou, kočky rády loví a tak milují, když jim bonbónek hodíme a ony si jej mohou ulovit. Navíc kočka vydá energii a pak ji zase rázem doplní. Takže ji nebudeme až tak podporovat v případném tloustnutí tím, že jí podstrojujeme laskominy. Výborné jsou bonbónky se sýrovou příchutí.

Dalším oblíbeným kočičím pamlskem bývají tabletky z mléčných výrobků, a také myšky s tvarohem, se pstruhem a podobně.

Existují také pamlsky se speciálními funkcemi, ať už jsou určeny pro čištění zubů, neboť je v pamlsku vláknina, či pro uvolňování spolykaných chlupů v žaludku díky přídavku maltózy. Pamlsky tedy můžou být i velmi prospěšné.

Tyčinky
Šťavnaté masové tyčinky, které paradoxně pořídíte v drogerii, kočky prostě zbožňují. Pokud jim denně jednu dopřejete, bude vás vaše kočička opravdu milovat. Tyčinky obsahují čerstvé maso a kvasnice, které kočkám moc chutnají, ale také prospívají a podporují chuť k jídlu. Navíc do těchto oblíbených tyčinek můžete kočce schovat tabletku na odčervení nebo lék.

Sušené rybičky
Rybičky opravdu nejsou dobrým doplňkem stravy. Mnoha kočkám nechutnají a nejeví o ně ani zájem. Najdou se jen světlé výjimky, které je s oblibou jedí. Rybičky většinou obsahují sůl, a to je pro kočky velmi nevhodné, neboť jsou choulostivé na ledviny a jak zajisté víte, sůl ledvinám neprospívá. Rybičky mají také velmi typický zápach a určitě nevoní majitelům kočiček. Radši kočičce, která jí ráda ryby, dopřejte sardinku ve vlastní šťávě.

Pamlsky jako doplněk kočičí stravy jsou všeobecně dobrou odměnou, ale jak se říká - všeho s mírou.

Druhy krmiva

Můžeme prakticky rozlišit pět druhů krmiva:

Krmivo suché:Je nejvýhodnější ale kočka jen o suchém krmivu nevydrží. Suchá krmiva obsahují všechny minerální látky a vitamíny, které Vaše kočka potřebuje. Po otevření vydrží dlouho aniž by se krmivo zkazilo a i když je necháte v horku v misce, nic se mu na rozdíl od masového krmiva z plechovky nestane. Kočka, která se živý více granulemi než masitou stravou, potřebuje i více vody.

Na našem trhu je vysoká škála granulí a tak opět záleží na Vaší finanční situaci a na tom, co Vaší kočce nejvíc chutná. Vybrat si můžete s několika příchutí, například s příchutí zeleniny, různého masa či s obilnými klíčky.

Polomokré krmivo:nachází se ve stupni mezi krmivem suchým a krmivem masovým čili v plechovce. Jeho velkou nevýhodou je, že je špatně k sehnání, ale jeho velkou výhodou je, že kočkám velmi chutná a má velkou trvanlivost. Ovšem může způsobit jednu zdravotní komplikaci kočky- díky své struktuře může u koček způsobovat zubní povlak a proto není dobré podávat ho kočce pravidelně jako masitou stravu z konzervy, ale je vhodné tento druh stravy zařadit do jídelníčku spíše za odměnu či na přilepšenou.

Krmiva z plechovky:tento druh krmiva paří k nejoblíbenějšímu jak u majitelů koček tak u koček samotných. Bývají sice drahé, ale to nic nemění na to, že kočkám velmi chutná a jeho největší výhodou je, že pokud necháte konzervu zavřenou, vydrží tak léta aniž by se zkazila, ale pokud ji již otevřete, doporučuji do jednoho dne spotřebovat a do spotřebování ponechávat přikrytou v chladničce. Nedivte se, že Vaše kočka po tomto druhu masa nebude příliš pít. Konzervy totiž obsahují jen 10% masa celkového objemu konzervy a zbytek tvoří převážně voda a proto také kočka spotřebuje více konzerv než granulí protože potřebuje získat pro sebe potřebné látky.

Mražené krmivo:toto krmivo je vyrobeno na biologické bázi a už jen to napovídá, že není zcela všude k dostání, avšak ve vybraných zverimexech jej sehnat můžete. Velkou výhodou tohoto krmiva je, že osahuje velké množství pro kočku potřebných živin, protože se nekonzervuje tudíž je bez konzervačních látek.

Domácí krmivo: pokud žijete v přesvědčení, že toto krmivo není vhodné, mýlíte se. Ve správně zvoleném (zeptejte se svého zvěrolékaře) množství krmiva Vaší kočce spíše prospěje. Ovšem může se stát, že Vám veterinář tento druh stravy nedoporučí, vzhledem ke zdraví Vaší kočky. Když ale budete dávat Vaší kočce jen maso uvědomte si, že když v přírodě uloví živočicha, sní i chrupavky a vnitřnosti a pro to je dobré je mezi normální maso zařadit. Absolutním hitem jsou jednodenní kuřata, která jsou hned po vylíhnutí z vejce usmrcena a zmražena. Tato kuřata obsahují vše, co kočka potřebuje, ale dávejte pozor, kolik jí takové to stravy budete dávat, protože kuřata obsahují mnoho vitaminu A, který může způsobit problémy se srstí a u březích koček zdravotní vadu na nenarozeném plodu.

Krmení podle období života kočky

V průběhu života kočky se mění její nároky na potravu, obsah živin a liší se i počet denních krmných dávek. Správný růst a vývin kočky zajistíme podáváním kompletního a vyváženého krmiva, které je speciálně vytvořeno pro konkrétní životní fázi a stupeň aktivity. Tím jí umožníme dlouhý a kvalitní život.

Březí kočka

Březost kočky trvá průměrně 58 dní. U březí kočky se zvyšuje tělesná hmotnost již od prvního týdne březosti. I když má velkou chuť k jídlu, zvyšování denních krmných dávek musí být postupné a opatrné. Až v druhé polovině březosti dochází k výraznému růstu plodů a kočka má v průměru o třetinu vyšší tělesnou hmotnost. Březí kočka potřebuje asi 1,25x větší množství krmiva než normálně. Hlavní podmínkou je, aby byla strava vyvážená a poskytla kočce při březosti vše potřebné.

Kojící kočka má největší spotřebu živin a to až čtyřnásobně oproti běžnému stavu. Podáváme jí nejen dostatek kvalitní potravy s vysokým obsahem vápníku, ale také dostatek tekutin. Množství potravy v tomto období neomezujeme. Během laktace kočka hubne, protože v podstatě všechny živiny dává do mléka pro koťata. Po odstavu koťat by se kočka měla dostat brzy na svou původní hmotnost.

Kotě

Období růstu je snad nejnáročnější období. Kotě má velké nároky na množství živin, zejména bílkovin, tuků, stopových prvků i vitamínů. V krmivu kotěte by měl být dostatek vitaminu A a taurinu. Žaludek kotěte je ještě malý, metabolismus kotěte je velmi rychlý, a proto musí dostávat krmení ve více denních dávkách. Porodní hmotnost koťat je v průměru 80 – 140 g. Do čtvrtého týdne jim většinou postačuje mateřské mléko, pokud se nejedná o nadpočetný vrh. O nadpočetném vrhu mluvíme, jedná-li se o šest a více koťat. Kojená koťata začínáme pravidelně přikrmovat kolem 3. - 5. týdne, podle toho, zda-li má kočka dostatek mléka. Kočky většinou kojí až do osmi týdnů, někdy i déle.

Ze začátku krmíme až 6x za den mléčnými výrobky nebo masem. Namleté kuřecí nebo naškrábané hovězí je velmi vhodným krmivem pro malá koťata. Koťatům můžeme podávat i konzervy a kapsičky s vyšším obsahem masa. Postupem času, kdy už budou moci koťata jíst i tužší stravu, podáváme kvalitní granule pro koťata, které mohou být ze začátku namáčené v masovém vývaru nebo vodě. Kočky nesmějí dostávat kravské mléko, protože nedokáží trávit laktózu a toto mléko jim způsobuje zažívací potíže. Koťata krmíme tedy mlékem připraveným smícháním vody a sušeného kočičího mléka, které je běžně k dostání ve zverimexech. Můžeme použít i neslazené zahuštěné Tatra mléko, které zředíme vodou v poměru 1:1. Tato mléka lze přisladit ovocným cukrem - glukopurem. Ve stáří 4 týdnů se porodní hmotnost ztrojnásobí. Každé kotě během růstu pravidelně vážíme a váhu si zaznamenáváme, abychom měli přehled o jeho růstu. Do 4 měsíců krmíme 5 – 6x denně, počet dávek postupně snižujeme. Po šestém měsíci věku krmíme 3x denně. Při krmení se snažíme dodržovat časovou pravidelnost. Hmotnost koťat v 6 měsících je zhruba 2,4 – 3,2 kg, větší plemena jsou samozřejmě těžší.

Dospělá kočka

Říká se, že dospělá kočka by se měla krmit 2x denně. Kočka však ráda přijímá potravu během celého dne, mnoho chovatelů proto nechává své kočce neomezený přístup ke granulovanému krmivu. Měli bychom však kočce připravit jen takové množství krmiva, které ji vystačí na jeden den. Musíme hlídat, aby se nepřejídala, orientační množství denní porce najdete v informacích na obalu krmiva. Kočky však vyžadují také pestrost stravy, jelikož jsou vybíravé. Pestrost souvisí i se zdravím, např. při krmení pouze měkkou stravou (konzervami) zvyšujeme riziko vzniku zubního kamene a zánětu dásní. Kočka potřebuje také stálý přísun čerstvé vody. Spotřebuje asi 35 – 50 ml vody na 1 kg hmotnosti.

Senior

Ve věku sedmi let se kočka dá nazvat seniorem, mezi 7. a 10. rokem života přichází pomalu stárnutí. Nemusí to být zřetelné na pohled, protože se jedná hlavně o vnitřní změny metabolismu. Ledviny zmenšují účinnost při čištění odpadních produktů těla. Snižuje se činnost střev. Pro podporu funkce střeva je potřeba, aby krmivo obsahovalo více vlákniny. Časté zácpy jsou také díky tomu, že starší kočky málo pijí. A proto se doporučuje trošičku krmení přisolit, aby měly větší pocit žízně. Pomalým ztrácením čichu a chuti u staré kočky slábne požitek z krmení. Zuby už také neslouží jako dřív a bývají ve špatném stavu. Pokud krmíme masem je vhodné je namlít nebo najemno nakrájet. Vybíráme dietnější bílá masa, hlavně kuřecí, zcela vynecháme vnitřnosti. Staré kočky nutně potřebují potravu s vysokým obsahem lehce stravitelných bílkovin živočišného původu. Bez bílkovin dochází k úbytku svalové hmoty a k oslabení imunitního systému zvířete. Proces stárnutí organismu se tudíž urychluje. Stará kočka by se měla krmit ve 3 – 4 denních porcích, neboť toho najednou tolik nesní. Můžeme jí také nechat k dispozici jídlo po celý den. Je běžné, že spousta koček je díky projevům stárnutí vyhublá.